V programu RFEM 6 je možné zadat konstrukce s vícevrstvými plochami pomocí addonu „Vícevrstvé plochy“. Pokud je tedy addon aktivován v základních údajích modelu, je možné definovat skladby vrstev s libovolným materiálovým modelem. Lze také kombinovat materiálové modely například izotropních a ortotropních materiálů.
Navrhování svislého izolačního skla vyžaduje přiřazení různého zatížení na jednotlivé vrstvy celého skleněného dílu. K tomu dochází například při současném působení zatížení větrem a zajištění proti pádu.
Chcete‑li pracovat ještě efektivněji, přídavný modul RF‑GLASS umožňuje vytvářet a ukládat různé, uživatelsky definované skladby vrstev, které lze zpětně později importovat nebo načíst v jiném projektu.
Přídavná zatížení od vlastní tíhy se většinou skládají z více vrstev, jako například klasické podlahové a střešní skladby budov nebo mostní skladby vozovky. Při definici zatížení v programu RFEM nebo RSTAB je možné pomocí užití zatížení z vícevrstvých skladeb definovat měrnou tíhu a tloušťku jednotlivých vrstev.
U posuzování skla v přídavném modulu RF‑GLASS jsou v zásadě dvě různé možnosti výpočtu: 2D a 3D výpočet. Základní rozdíl těchto dvou variant posouzení je programem automatizované modelování vrstev v dočasném modelu. Při 2D posouzení jsou pro jednotlivé vrstvy generovány plošné prvky (desková teorie), zatímco pro 3D posouzení jsou jednotlivé vrstvy tvořeny tělesy. Podle zvolené skladby vrstev jsou možnosti výběru k dispozici, nebo jsou automaticky nastaveny programem.
U těles se nabízí další možnost pro nastavení sítě konečných prvků. Kromě celkového zjemnění sítě konečných prvků lze nastavit také vícevrstvou síť. V takovém případě lze zadat dělení tělesa s konečnými prvky mezi dvěma rovnoběžnými plochami. Tato možnost je vhodná především u protáhlých těles s omezenou výškou.
V oblasti skleněných konstrukcí se pro různé účely používají různá skla s různou skladbou vrstev. Jedná se klasicky o: plavené sklo, tepelně zpevněné sklo a tvrzené bezpečnostní sklo.
Zatížení tabulí izolačního skla vlivem povětrnostních vlivů je jednoznačně upraveno v DIN 18008. Diese Art der Belastung kann bei entsprechender Scheibengeometrie auch maßgebend für die Bemessung im Zustand der Tragfähigkeit werden. Eine FE-Bemessung am Gesamtsystem mit Abbildung des SZR als Gasvolumen liefert exakte Ergebnisse zur Analyse. Im Gegenzug gewinnt jedoch auch eine stichpunktartige Plausibilitätskontrolle immer mehr an Bedeutung. Nachfolgend werden verschiedene Optionen aufgezeigt, wie diese Kontrollen durchgeführt werden können.
Při návrhu tabulí z izolačního skla je mimo jiné také třeba zohlednit zvláštní požadavky ohledně působiště zatížení. Působit mohou například zatížení větrem nebo zatížení od bezpečnostního zajištění. Zatížení větrem by přitom měla působit na vnější stranu, zatímco zatížení od bezpečnostního zajištění na vnitřní stranu.
Sila se používají jako velkoobjemové kontejnery pro skladování sypkých materiálů, jako jsou zemědělské produkty nebo výchozí materiály, a také meziproduktů průmyslové výroby. Statické inženýrství takových konstrukcí vyžaduje přesnou znalost napětí způsobených částicemi ve stavební konstrukci. Norma EN 1991-4 "Zatížení pro sila a nádrže" [1] stanoví obecné zásady a požadavky pro stanovení těchto zatížení.
Kopulovité střechy se pro svou konstrukční účinnost a úspornost často používají k zastřešení skladištních hal nebo stadionů. I když má kopule příjemný geometrický tvar, je u ní tím složitější stanovit zatížení větrem vzhledem k vlivu Reynoldsova čísla. Součinitele vnějšího tlaku (cpe) závisí na hodnotách Reynoldsova čísla a štíhlosti konstrukce. Pomoc při stanovení zatížení větrem, která na kopuli působí, poskytuje EN 1991-1-4 [1]. Na jejím základě si následně ukážeme, jak lze v programu RFEM zadávat zatížení větrem. Zatížení větrem na konstrukci znázorněnou na obrázku 1 lze rozdělit následovně:Zatížení větrem na stěnyZatížení větrem na kopuli
Transparentnost skla je důvod, proč tento materiál nesmí chybět v žádné stavbě. Kromě typických oblastí použití, jako jsou okna, se tento stavební materiál stále více používá pro fasády, přístřešky nebo dokonce jako ztužení schodišť. Projektanti přitom pochopitelně často počítají s velmi vysokou transparentností u upevňovacích systémů skleněných tabulí. Zde se uplatňují takzvané bodové držáky pro skleněné tabule.
Do kombinace výsledků (KV) se skládají podle zadané kombinační skladby výsledky vybraných zatěžovacích stavů (ZS), kombinací zatížení (KZ) a kombinací výsledků (KV). Protože v závislosti na kombinaci může na různých místech určitý výsledek představovat extrémní hodnotu, zobrazí KV pro každý typ výsledku na každém místě maximální a minimální hodnotu.
Nová funkce umožňuje při posouzení tabulí izolačního skla přiřadit zatěžovacím stavům klimatická zatížení. Die Klimalasten teilen sich hierbei in drei verschiedene Kategorien auf: die Temperaturdifferenz, die atmosphärische Druckdifferenz sowie die Höhendifferenz.
Zadat zatížení na linii v dialogu "Nové zatížení na prut" lze nejen ručním zadáním hodnot, ale také adaptivním zadáním pomocí funkce "Vícevrstvá skladba". Jedná se o knihovnu, ve které jsou uloženy vícevrstvé skladby pro vnesení zatížení. Skladbu vrstev lze libovolně popsat pomocí parametrů Označení, Tloušťka, Měrná tíha nebo Plošné zatížení a Komentář pro každou vrstvu.
V modulu RF‑LAMINATE je možná vlastní definice materiálu. Lze tak kombinovat libovolné skladby různých materiálů. Je také možná kombinace betonu a dřeva. Při definici se ale musí dát pozor, aby bylo zajištěno tuhé spřažení. Im RF-LAMINATE kann mit vollem Schubverbund oder ohne Schubverbund gerechnet werden.